V kresbách na způsob komiksu autor vizualizuje představy o svém utopickém sochařském projektu – o jeho ideji. Později tyto sochy rozhýbává prostřednictvím počítačové animace. Bod X, byl v době vzniku díla v rámci tehdejšího umění vnímán jako určitá forma vztahování se k fenoménu času. Byl například těžištěm tvorby maďarského konceptualisty Pétera Türka, v jehož díle označením různých předmětů červenou značkou X vstoupily tyto předměty v platnost – staly se uměním. Děj rozehraný Vladimírem Havrillou je putování v čase, kde bodu X, setkání dvou osob, předchází konkrétní až utopistický děj.