Poukázky na odběr potravin v hodnotě 5 Kč, 10 Kč a 20 Kč, tzv. žebračenky nebo almuženky, byly v době velké hospodářské krize jednou z forem sociální pomoci. Dostávali je lidé nezaměstnaní a sociálně slabí. Tato státní podpora zajištěná ministerstvem sociální péče byla poskytována prostřednictvím okresních a obecních úřadů. Poukázky s omezenou časovou platností, obvykle 14 dní, mohly sloužit k odběru základních potravin v uvedené hodnotě, nebo další možností byl přímý odběr stanoveného množství výslovně uvedených produktů – chléb, mouka, mléko atd. Tento způsob podpory měl v první řadě zmírnit strádání a hladovění nejchudších obyvatel obce. Zároveň se také jednalo o předcházení žebrotě, kdy obec mohla tímto způsobem pomoci osobám v nouzi, které obcí pouze procházely při hledání práce.