Základní peněžní jednotkou většiny řeckých obcí byla v klasické době stříbrná drachma. Tetradrachma představuje její čtyřnásobek a v Athénách se stala nejběžnějším nominálem vůbec. Za masovou produkcí athénských tetradrachem a jejich rozšířením daleko za hranice Attiky stálo otevření athénských stříbrných dolů v Lauriu. Začaly se razit na konci 6. století př. n. l. a svou podobu si podržely (s minimálními modifikacemi) až do 2. století př. n. l. Podle obrazu na reversu se pro ně vžil lidový název „sovy“ (glaukes), odtud i prastaré rčení „nosit sovy do Athén“. Na líci nesly hlavu bohyně Athény v přilbě s hřebenem zdobené olivovými listy a rostlinným ornamentem, ve čtverci na rubové straně byl zobrazen symbol moudrosti a atribut bohyně Athény - sova, olivová ratolest a srpek měsíce, řecký nápis ??? (ATHE) je zkratkou názvu obce. Ani jedna strana mince tak nenechávala příjemce na pochybách, o čí ražbu se jedná. Olivová ratolest, stejně jako ostatní motivy, je připomínkou známé báje o sporu mezi Athénou a bohem moře Poseidónem o vládu nad Attikou. Zatímco Poseidón dal úderem trojzubce do skály vytrysknout málo užitečnému slanému prameni, Athéna darovala zdejším obyvatelům olivovník, vděčný zdroj obživy i dřeva, proto bylo město pojmenováno podle ní a stala se jeho božskou patronkou.