Ve Slezsku, kam po porážce stavovských vojsk na Bílé hoře uprchl Fridrich Falcký, rozhodla slezská evangelická knížata a stavové o ražbě vlastní mince až na svém sněmu koncem roku 1620. Zde bylo ustanoveno otevřít stavovské mincovny ve Vratislavi, Hlohově, Olavě, Lehnici a Olešnici. V letech 1621 až 1623 vyšla z těchto mincoven zlatá i stříbrná mince, která se však odlišovala svými nominály i metrologickými parametry od systému platného v Čechách a na Moravě. Byly to všechno mince nápadně odlišné podoby, odpovídající výtvarným zpracováním významu svých vydavatelů, dokonce v Hlohově se razily dnes velmi ceněné atypické jednostranné mince na čtverhranném střížku s letopočtem 1621.