Císař Ferdinand II. povyšuje Johana von Lisau, plukovníka nad tisíci kyrysníky do stavu svobodných pánů, polepšuje mu erb 1) a uděluje predikát Freyherr
	Popis
			Znak: popis na fol. 4a a 4b, miniatura na fol. 5a, 143 x 158 mm.
Polcený štít. Vpravo pětkrát děleno červeně, stříbrně a černě. Vlevo je ve zlatě dvojité černé křídlo letkami obrácené ven ze štítu 2). Na štítu spočívá korunovaná turnajská přílba s černo - stříbrnými a červeno - stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dva černé rohy, každý je postrkaný třemi praporky, červeným, stříbrným a černým 3).
Miniatura je ve zlatém rámečku. Znak je umístěn v zeleném věnci se zlatým stínováním, který je k okrajům rámečku uchycen čtyřmi zlatými spojkami zakroucenými do dvou od sebe zavinutých volut. Věnec je omotaný zlatou a červenou nití a do horních rohů z něj vlají zlaté šňůry zakončené třapcem. Vnitřek věnce je fialový se zlatým damaskováním. V rozích mezi rámečkem a věncem jsou trofeje. Vpravo nahoře se trofej sestává z: železné burgundské přílby se zlatým hledím a s bílým a červeným chocholem, železného štítu, bílého a červeného praporce, dvou pušek, z nichž jsou viditelné pouze hlavně, dvou zlatých šípů a tří železných čepelí. Vlevo nahoře se trofej sestává z: dvou purpurových tympánů s bílými membránami, které jsou zahaleny do zlatého praporce s černým orlem, dvou zlatých paliček, dvou zlatých tyček, železného meče v černé pochvě, dvou zlatých polnic, dvou železných buzykánů, dvou nahnědlých zkřížených kladívek, která jsou svázána červenou páskou, a dvou praporců, přední je červený se zlatými iniciálami F III, má zlaté třásně po obvodu a je na červeno - zlatém dřevci, zadní je bílý s červeným ostrvovým křížem. Vpravo dole se trofej sestává z: hromady železných koulí, purpurového bubnu se světlehnědošedou membránou a se zlatými šňůrami, dvou zlatých paliček, zlatého děla s dřevěnými, železem okovanými koly, železné násypky, píky, dvou mušket, z nichž jsou viditelné pouze hlavně, železné pappenheimky, železného trombonu, z něhož je vidět jen dlouhá hlaveň, zlaté polnice, dvou zlatých kopí a dvou praporců, přední je stříbrný s modrým oblačným vzorem, přes který jde zlatý ondřejský kříž, a je na červené žerdi se zlatým hrotem, zadní je sedmkrát polcen bíle a červeně, oba praporce mají po obvodu zlaté třásně. Vlevo dole se trofej sestává z: dvou železných rukavic vyložených uvnitř červenou látkou, podobně udělaného kyrysu a ramenního brnění, hromady dělových koulí, dvou praporců, přední je žlutý s černým orlem, zadní je červený s bílým břevnem, železné muškety, z níž je viditelná pouze hlaveň, zlaté násady, železné, po obvodu zlatě lemované pochvy, z níž je viditelný jen neokutý konec, hnědo - zlatého ratiště a dvou zlatých prutů. Pozadí miniatury je hnědé.
1) V listině napsáno, že panovník Johanna von Lisau obdařuje  erbem svobodných pánů. Proto je v záhlavním regestu  uvedeno, že znak je polepšen a ne udělen. Této doměnce  nasvědčuje též predikát, který se v této době už zřídka  objevuje u neurozených osob místo příjmení, takže se lze  domnívat, že příjemce listiny už jakéhosi erbu užíval.  Pro verzi polepšení erbu hovoří též dobová zvyklost, kdy  při povýšení do vyššího šlechtického stavu při současném  nezměnění erbu, nebyl tento vůbec v listině popisován,  někdy o něm nebyla ani zmínka, jindy se znaková otázka  obešla formulí, že panovník povoluje příjemci užívání  jeho dosavadního erbu jakožto erbu např. baronského nebo  hraběcího. - 2) Podle dikce listiny lze usuzovat, že se ve skutečnosti  jedná o dvě složená křídla. V miniatuře je vyobrazeno jen  jedno křídlo. - 3) V miniatuře je na každém rohu šest praporků, jejichž  tinktury kopírují rozdělení tinktur v pravém poli štítu.
		
		Císař Ferdinand II. povyšuje Johana von Lisau, plukovníka nad tisíci kyrysníky do stavu svobodných pánů, polepšuje mu erb 1) a uděluje predikát Freyherr
Podsbírka
Fond
Skupina
Erbovní listiny
Instituce
Národní muzeum - Historické muzeum
Lokalita
Materiál
Datace
Technika
Tisk
Rozměr
Výška: 27,4 cm, Šířka: 24,9 cm
Literatura
Sedláček 1925, s. 510; Doerr 1900, s. 117; Král 1900, s. 266, Schimon 1859, s. 93.
Datum vydání
2. říjen 1635
Inventární číslo
(B) 612



 
                 
			 
							 
						 
							 
						 
							