Vytvořte si virtuální výstavu

 
 

X

1989 - Doba pozdní normalizace, „sametové“ revoluce a počátku 90. let 20. stol.

X
Představujeme Vám originální sbírku dokladů k 70. - 80. letům 20. století.

Představujeme Vám originální sbírku dokladů k 70. - 80. letům 20. století.



Céčka představují jeden z historických artefaktů, u kterých původní funkci zcela zastřela funkce zástupná. Původně byly vyráběny jako jednotlivé dílky interiérových závěsů na okna, respektive dveře, která bylo možné díky svému tvaru jednoduše spojovat do řetězů. V 80. letech získaly oblibu jako hračka a pro značnou část dospívající mládeže se staly také žádaným a vyhledávaným sběratelským artiklem. Jednotlivé druhy „céček“, byly různě ceněné, ať již z hlediska tvaru (kromě tradičního tvaru C existovaly i jiné tvary, např. S, D a paragraf) či barvy. Céčka sloužila také jako módní doplněk.

Představujeme Vám originální sbírku dokladů k 70. - 80. letům 20. století.



Tuzexové bony byly zvláštní poukázky, kterými občané socialistického Československa platili v obchodech tzv. Tuzexu (akronym utvořený ze slov tuzemský export), ve kterých bylo možné nakoupit zahraniční zboží, které nebylo v běžné distribuční síti k dispozici. Tuzex vznikl v roce 1957 jako jeden z podniků zahraničního obchodu. Tuzexové bony bylo možné legálně získat při povinné výměně za valuty, případně se daly získat od tzv. veksláků, tedy nelegálních překupníků. Bony nebyly zpětně směnitelné a platily pouze na území ČSSR. Právě z hlediska exkluzivity se tuzexové zboží stalo v očích tehdejší společnosti symbolem luxusu, zejména v období, kdy centrálně plánované ekonomiky nebyly schopné uspokojit poptávku po kvalitním spotřebním zboží. Sítě obdobných prodejen vznikaly v celém tehdejším Východním bloku – za všechny v SSSR Berjozka, v NDR Intershop.

Představujeme Vám originální sbírku dokladů k 70. - 80. letům 20. století.



Občanské fórum (OF) vzniklo 19. 11. 1989 jako reakce na násilný zásah pořádkových sil VB proti poklidné studentské demonstraci na pražské Národní třídě. Jeho podhoubím byly četné, do té doby nelegální a pololegální občanské aktivity, které kritizovaly stranickou a vládní politiku. Později, během volební kampaně v roce 1990, se z Občanského fóra vyprofilovala celá řada politických stran. V Občanském fóru také působilo mnoho osobností, které měly později výrazný vliv na československou a českou politickou scénu. V tomto směru je symbolické, že prvním neformálním lídrem OF se jako hlavní představitel jeho koordinačního centra stal Václav Havel, posledním pak, jako jeho první i poslední oficiálně zvolený předseda, Václav Klaus. Obdobou OF na Slovensku a zároveň i partnerem bylo hnutí Verejnosť proti násiliu (VPN).

Představujeme Vám originální sbírku dokladů k 70. - 80. letům 20. století.



Ve dnech 8. a 9. června 1990 se po více než čtyřiceti letech konaly první svobodné volby. Volby do Federálního shromáždění a národních rad vyhrálo Občanské fórum s Veřejností proti násilí se ziskem 53,13 % hlasů. V průběhu předvolební kampaně vedle četných hesel, jako například „Kdo nevolí, volí zlo!“, dominovala osoba prezidenta Václava Havla, v té době již tradiční tváře politicko-společenských změn po listopadu 1989. Kampaň se zároveň, na rozdíl od minulých předvolebních veselic vrcholících manifestační volbou jednotné kandidátky Národní fronty, stala jednou z prvních regulérních soutěží mezi politickými stranami, které tak působily na veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků, veřejnými shromážděními, vylepováním plakátů a v neposlední řadě také veřejnými vystoupeními populárních zpěváků, herců a dalších osobností kultury.

Představujeme Vám originální sbírku dokladů k 70. - 80. letům 20. století.



Kupónová knížka se stala symbolem privatizace v Československu – tedy převedení tehdejších státních podniků do soukromého vlastnictví. S kupónovou knížkou je spojen i výraz DIK – držitel investičních kupónů, kterým se mohl stát každý plnoprávný občan Československa. Držitelům kupónových knížek se nabízely dvě možnosti – buď přímá účast, kdy držitel, prostřednictvím investičních kuponů, samostatně získával, při pečlivém sledování dostupných ekonomických informací, vlastnický podíl v transformujících se často neprůhledně řízených a spravovaných státních podnicích nebo mohl získat účast v rovněž neprůhledně spravovaných privatizačních fondech, které majetkové podíly v privatizovaných podnicích spravovaly hromadně

Představujeme Vám originální sbírku dokladů k 70. - 80. letům 20. století.



Dne 31. prosince 1992 zanikla Česká a Slovenská Federativní Republika a dosavadní národní republiky se od 1. ledna 1993 osamostatnily. Byl to výsledek sporů o charakter společného státu, který se nejprve projevil tzv. „pomlčkovou válkou“, později gradoval odlišnými požadavky zakotvenými v programech vedoucích politických stran - ODS a HZDS – tedy federace vs. konfederace. Rozdělení republiky bylo stvrzeno Vladimírem Mečiarem a Václavem Klausem 26. srpna 1992 v brněnské vile Tugendhat. S rozpadem republiky souvisela i měnová rozluka. Při neexistenci nových státních měn se tato rozluka řešila překolkováním československých bankovek z 80. let (autorem grafické podoby byl A. Brunovský), které byly postupně nahrazeny bankovkami nových států. České bankovky navrhl grafik O. Kulhánek.