1948 - Cesta od osvobození Československé republiky k politickým procesům 50. let 20. stol.
V únoru 1948 došlo v Československu ke komunistickému převratu. Zde si můžete prohlédnout doklady, které odrážejí hrůzné události druhé světové války, ale také poválečného obodobí.
V únoru 1948 došlo v Československu ke komunistickému převratu. Zde si můžete prohlédnout doklady, které odrážejí hrůzné události druhé světové války, ale také poválečného obodobí.
Ani za Rakousko-Uherska, ani v předválečném Československu se vězňům normální peníze neodebíraly. V roce 1948 komunisté tyto samozřejmosti zrušili. Pro vězně ve věznicích a v pracovních táborech vydali peněžní známky. Odsouzení za svou práci dostávali mzdu. Větší část této mzdy byla stržena na uhrazení pobytu v nápravných zařízeních, menší část byla vězňům poukazována na knížku a zlomek výdělku jim byl přidělován – pokud nebyli v korekci či neměli zostřený režim – k osobní útratě. Tento zlomek mzdy za práci byl odsouzenému vyplácen právě ve vězeňských či táborových poukázkách, za které si mohli ve speciálních prodejnách zakoupit např. potřeby osobní hygieny, ale i určité doplňky stravy. Platové podmínky byly v jednotlivých táborech různé, rozhodovali velitelé táborů. V letech 1950–1951 vydělával vězeň průměrně 7 000 Kčs měsíčně, ale za dva roky práce si při propuštění odnášel jen 2 000 Kčs. V táboře na Mariánské v roce 1951 vězňové dostávali v táborových poukázkách jen 120 až 150 Kčs.
Ani za Rakousko-Uherska, ani v předválečném Československu se vězňům normální peníze neodebíraly. V roce 1948 komunisté tyto samozřejmosti zrušili. Pro vězně ve věznicích a v pracovních táborech vydali peněžní známky. Odsouzení za svou práci dostávali mzdu. Větší část této mzdy byla stržena na uhrazení pobytu v nápravných zařízeních, menší část byla vězňům poukazována na knížku a zlomek výdělku jim byl přidělován – pokud nebyli v korekci či neměli zostřený režim – k osobní útratě. Tento zlomek mzdy za práci byl odsouzenému vyplácen právě ve vězeňských či táborových poukázkách, za které si mohli ve speciálních prodejnách zakoupit např. potřeby osobní hygieny, ale i určité doplňky stravy. Platové podmínky byly v jednotlivých táborech různé, rozhodovali velitelé táborů. V letech 1950–1951 vydělával vězeň průměrně 7 000 Kčs měsíčně, ale za dva roky práce si při propuštění odnášel jen 2 000 Kčs. V táboře na Mariánské v roce 1951 vězňové dostávali v táborových poukázkách jen 120 až 150 Kčs.
V únoru 1948 došlo v Československu ke komunistickému převratu. Zde si můžete prohlédnout doklady, které odrážejí hrůzné události druhé světové války, ale také poválečného obodobí.
Údernické hnutí bylo jednou z forem socialistického soutěžení, které se po sovětském vzoru objevilo v Československu po roce 1948. Hlavním cílem údernického hnutí bylo zejména zvyšování produktivity práce, plnění a překračování plánovaných úkolů, lepší organizace práce, zlepšování výrobního procesu. Aktivita v údernickém hnutí byla pro dělníky zpravidla zajímavá, vzhledem k možnosti většího výdělku a dalších materiálních výhod: potravinové lístky navíc, přednostní přidělování potravin, nákup spotřebního zboží ve speciálních prodejnách. Počet úderníků díky těmto lákadlům rychle vzrůstal. Počátkem roku 1949 činil asi 5% pracujících, na konci roku 1949 to bylo již 30%. V listopadu 1950 jejich počet vystoupal na 344 000, takže v březnu 1951 zakázala Ústřední rada odborů vydávat nové údernické knížky. Vlaječka byla „vyznamenáním“ pro pracovní kolektiv.
Údernické hnutí bylo jednou z forem socialistického soutěžení, které se po sovětském vzoru objevilo v Československu po roce 1948. Hlavním cílem údernického hnutí bylo zejména zvyšování produktivity práce, plnění a překračování plánovaných úkolů, lepší organizace práce, zlepšování výrobního procesu. Aktivita v údernickém hnutí byla pro dělníky zpravidla zajímavá, vzhledem k možnosti většího výdělku a dalších materiálních výhod: potravinové lístky navíc, přednostní přidělování potravin, nákup spotřebního zboží ve speciálních prodejnách. Počet úderníků díky těmto lákadlům rychle vzrůstal. Počátkem roku 1949 činil asi 5% pracujících, na konci roku 1949 to bylo již 30%. V listopadu 1950 jejich počet vystoupal na 344 000, takže v březnu 1951 zakázala Ústřední rada odborů vydávat nové údernické knížky. Vlaječka byla „vyznamenáním“ pro pracovní kolektiv.
V únoru 1948 došlo v Československu ke komunistickému převratu. Zde si můžete prohlédnout doklady, které odrážejí hrůzné události druhé světové války, ale také poválečného obodobí.
Revoluční gardy (RG) byly ozbrojené skupiny, zformované z českých dobrovolníků, které působily na území osvobozeného Československa v období od 23. května do srpna 1945. Některé jednotky RG získaly nechvalnou proslulost zejména v souvislosti s bezprávím páchaným na obyvatelstvu německé národnosti v době tzv. divokého odsunu.
Revoluční gardy (RG) byly ozbrojené skupiny, zformované z českých dobrovolníků, které působily na území osvobozeného Československa v období od 23. května do srpna 1945. Některé jednotky RG získaly nechvalnou proslulost zejména v souvislosti s bezprávím páchaným na obyvatelstvu německé národnosti v době tzv. divokého odsunu.
V únoru 1948 došlo v Československu ke komunistickému převratu. Zde si můžete prohlédnout doklady, které odrážejí hrůzné události druhé světové války, ale také poválečného obodobí.
Hraniční pásmo vzniklo od roku 1951 jako reakce na neklesající počet útěků a ilegálních přechodů přes státní hranici po roce 1948. Hraniční pásmo mělo, podle členitosti terénu, šířku od 4 do 10 kilometrů; většina vesnic, které se v této oblasti nacházely, byla do roku 1959 vysídlena a srovnána se zemí.
Hraniční pásmo vzniklo od roku 1951 jako reakce na neklesající počet útěků a ilegálních přechodů přes státní hranici po roce 1948. Hraniční pásmo mělo, podle členitosti terénu, šířku od 4 do 10 kilometrů; většina vesnic, které se v této oblasti nacházely, byla do roku 1959 vysídlena a srovnána se zemí.
V únoru 1948 došlo v Československu ke komunistickému převratu. Zde si můžete prohlédnout doklady, které odrážejí hrůzné události druhé světové války, ale také poválečného obodobí.
Děti, jako budoucí občané, jsou k oddanosti státu, odpovídajícím způsobem, vychovávány od nejútlejšího věku. Po roce 1948 dominoval trend přebírat sovětské vzory i na poli péče o mládež a její vzdělávání. Nejsilnější ideologické působení můžeme sledovat v první polovině padesátých let, kdy byly vydávány překlady autorů klasické sovětské dětské literatury A. Gajdara, J. Švarce a dalších (Pavlík Morozov, Timur a jeho parta, Odvážná školačka). Vedle sovětských autorů vycházely knihy se sociální tematikou (J. V. Pleva – Malý Bobeš, F. Kráľ Jano), nebo také upravené romány světových autorů např. Robinson Crusoe od J. V Plevy. Přestože československá literární tvorba pro děti byla v padesátých letech silně ideologicky kontaminována, postupně vznikaly zajímavé a ceněné knihy od autorů jako Bohumil Říha, Oldřich Kryštofek a další.
Děti, jako budoucí občané, jsou k oddanosti státu, odpovídajícím způsobem, vychovávány od nejútlejšího věku. Po roce 1948 dominoval trend přebírat sovětské vzory i na poli péče o mládež a její vzdělávání. Nejsilnější ideologické působení můžeme sledovat v první polovině padesátých let, kdy byly vydávány překlady autorů klasické sovětské dětské literatury A. Gajdara, J. Švarce a dalších (Pavlík Morozov, Timur a jeho parta, Odvážná školačka). Vedle sovětských autorů vycházely knihy se sociální tematikou (J. V. Pleva – Malý Bobeš, F. Kráľ Jano), nebo také upravené romány světových autorů např. Robinson Crusoe od J. V Plevy. Přestože československá literární tvorba pro děti byla v padesátých letech silně ideologicky kontaminována, postupně vznikaly zajímavé a ceněné knihy od autorů jako Bohumil Říha, Oldřich Kryštofek a další.
V únoru 1948 došlo v Československu ke komunistickému převratu. Zde si můžete prohlédnout doklady, které odrážejí hrůzné události druhé světové války, ale také poválečného obodobí.
Měnová reforma z roku 1953 byla vyhlášena 30. Května; občanům bylo umožněno si v následujících dnech vyměnit si částku 300 starých korun v poměru 5:1, tedy za nových 60 korun. Částky nad tento limit byly měněny již v poměru 50:1. Výhodnější směnný poměr byl uplatňován v případě vkladů ve Státní spořitelně či Státní bance československé, kdy se v poměru 5:1 přepočítávalo 5000 korun a poněkud „výhodněji“ než 50:1 i částky vyšší. Týkalo se to však výhradně vkladů uskutečněných do poloviny května 1953, kdy, přes přísné utajení reformy, pronikly informace na veřejnost a vyvolaly nákupní paniku.
Měnová reforma z roku 1953 byla vyhlášena 30. Května; občanům bylo umožněno si v následujících dnech vyměnit si částku 300 starých korun v poměru 5:1, tedy za nových 60 korun. Částky nad tento limit byly měněny již v poměru 50:1. Výhodnější směnný poměr byl uplatňován v případě vkladů ve Státní spořitelně či Státní bance československé, kdy se v poměru 5:1 přepočítávalo 5000 korun a poněkud „výhodněji“ než 50:1 i částky vyšší. Týkalo se to však výhradně vkladů uskutečněných do poloviny května 1953, kdy, přes přísné utajení reformy, pronikly informace na veřejnost a vyvolaly nákupní paniku.
199
